Glosář

A

antop

Antop, viz Eintopf.
Arizona

Arizona – jedna z pražských nouzových kolonií pro lidi vystěhované kvůli neplacení nájemného, se začala budovat roku 1930 v Jinonicích. Pětatřicet jednoduchých dřevěných domků bylo zbouráno v roce 1955.
- František Vrba - 484
Auschwitz

Auschwitz, viz Osvětim.
Auschwitz II – Birkenau, B IIe

Takzvaný cikánský tábor v Osvětimi, Auschwitz II – Birkenau, B IIe – od února 1943 součást vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau. Byl vybudován v reakci na Himmlerův „osvětimský výnos“ (Auschwitz-Erlass), podle něhož měli být do Osvětimi deportováni všichni tzv. cikáni z území Říše. Táborem, v němž zůstávaly internované rodiny pohromadě, prošlo zhruba 22 tisíc Romů a Sintů, převážně šlo o Romy z Německa, Rakouska a z českých zemí. Vězňové byli označeni černým trojúhelníkem přišitým na oděvu a písmenem „Z“ (německy Zigeuner) vytetovaným na předloktí. Jen část vězňů, schopných další otrocké práce, byla odtamtud převezena do jiných koncentračních táborů. Tisíce dalších Romů a Sintů zahynuly buď v důsledku katastrofálních podmínek v táboře, nebo v plynových komorách. V noci z 2. na 3. srpna 1944 pak Němci v plynových komorách zavraždili posledních zhruba tři tisíce Romů a Sintů, kteří v tzv. cikánském táboře ještě žili.
- Tomáš Šubrt - 342,
- Alžběta Danielová - 418,
- Jan Růžička - 716,
- Zdena Holomková - 420,
- František Holomek - 721,
- Leon Růžička - 348,
- Vlasta Serynková - 422,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Marie Nedvědová - 424,
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Hilda Laníková - 426,
- Antonín Absolon - 354,
- Bohuslav Kýr - 428,
- Vlasta Danielová - 356,
- Antonie Kroková - 430,
- Anastázie Bystřická - 432,
- Berta Berousková - 358,
- Hedvika Heráková - 382,
- Pavlína Nováková - 456,
- Božena Valdová - 340,
- Emílie Danielová - 386,
- Eduard Holomek - 416,
- Alžběta Danielová - 492,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Josef Jelínek - 344,
- Josefa Štěpánková - 3889,
- Antonín Vintr - 494,
- Antonín Murka - 6194,
- František Daniel - 1317,
- Anežka Klaudová - 1364,
- Anna Kýrová - 1367,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Jan Bystřický - 1382,
- Helena Malíková - 490,
- Berta Berousková - 3720,
- Ignác Zima - 946,
- Tomáš Holomek - 374,
- Františka Zimová - 480,
- Elena Lacková - 1597,
- Zora Horváthová - 672,
- Jolanka Kurejová - 682,
- Antonín Hlaváček - 855,
- Helena Ondrášová - 27637,
- Karel Holomek - 498,
- Zdeněk Daniel - 26599,
- Jan Ištván (1921) - 27095,
- Emílie Machálková - 28385

B

banderovci

Banderovci, nesprávně benderovci – příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené jednotky Organizace ukrajinských nacionalistů, resp. frakce Stepana Bandery, která vznikla v roce 1942.
- Jolanka Kurejová - 682,
- Vojtěch Fabián - 737,
- Ignác Zima - 946
bejčák

Bejčák, býkovec či karabáč – pletený bič na dobytek.
- Vlasta Serynková - 422,
- Božena Růžičková - 482,
- Jan Růžička - 716,
- Juliana Demeterová - 714,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Vlasta Danielová - 356
Beneš, Edvard

Edvard Beneš (1884–1948) – československý politik. V letech 1935–1938 a 1945–1948 byl československým prezidentem, za druhé světové války předsedou exilové vlády v Londýně.
- Tibor Gombár - 452
Bergen-Belsen

Bergen-Belsen – koncentrační tábor zřízený roku 1943 v obci Belsen nedaleko dolnosaského města Bergen. Zimou, hladem a v důsledku epidemie skvrnitého tyfu v něm do roku 1945 zemřelo na 100 tisíc vězňů, polovina z nich byli sovětští váleční zajatci.
- Leon Růžička - 348
Blockälteste

Blockälteste, blokový či blokař (z němčiny) – starší bloku, vězeňský funkcionář, který měl na starost jeden z bloků v táboře.
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Antonín Absolon - 354,
- Božena Valdová - 340,
- Zdena Holomková - 420,
- Bohuslav Kýr - 428,
- Jan Růžička - 716,
- Josef Jelínek - 344,
- Alžběta Danielová - 418,
- Antonie Kroková - 430,
- Anastázie Bystřická - 432,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Antonín Daniel - 28752,
- Růžena Otáhalová - 29736
Blocksperre

Blocksperre, blokšpér (z němčiny) – zákaz opouštění bloků, užívaný v táborech zejména tehdy, když nacisté potřebovali provést akci bez svědků, např. popravit větší počet vězňů, provést selekci apod.
- Tomáš Šubrt - 342,
- Vlasta Danielová - 356,
- Antonín Daniel - 28752
Blokový

Blokový, viz Blockälteste.
blokšpér

Blokšpér, viz Blocksperre.
Boda, Klement

Klement Boda (1908–?), kriminální revírní inspektor I. tř. kriminálního ředitelství Brno. Jeho nadřízeným byl rada Josef Brixi, ale oba podléhali zástupcům německé kriminální policie (Kripo), která měla nad deportací Romů a Sintů dozor a fakticky o jejím průběhu a postupu rozhodovala. Boda v rámci své pozice organizoval transporty Romů a Sintů z protektorátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau, ovšem existují svědectví Romů, kterým pomohl k záchraně života před transportem.
- Jan Bystřický - 1382,
- Karel Holomek - 498,
- Emílie Machálková - 28385,
- Eleonora Kosová - 30827
Buchenwald

Buchenwald – koncentrační tábor vybudovaný v roce 1937 nedaleko Výmaru. Prošlo jím na 240 tisíc vězňů, převážně mužů.
- Božena Valdová - 340,
- Tomáš Šubrt - 342,
- Josef Jelínek - 344,
- Leon Růžička - 348,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Antonín Absolon - 354,
- Vlasta Danielová - 356,
- Vlasta Serynková - 422,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Jan Růžička - 716,
- František Holomek - 721,
- Antonín Hlaváček - 855,
- Antonín Daniel - 28752
býkovec

Býkovec, viz bejčák.

Č

Čhinde

Čhinde (z romštiny) – označení pro Židy; poukazuje na obřízku.
- Elena Lacková - 1597
ČSAD

ČSAD – Československá státní automobilová doprava, státní podnik zajišťující v letech 1949–1989 přepravu autobusy a nákladními automobily.
- Irena Tomášová - 670,
- Imrich Bílý - 705

C

cikánská legitimace

Takzvaná Cikánská legitimace – průkaz, který okresní úřady vydávaly osobám na základě zákona č. 117/1927 Sb. o potulných cikánech z 14. července 1927. Považováni za ně měli být „cikáni z místa na místo se toulající a jiní tuláci práce se štítící, kteří po cikánsku žijí, a to v obojím případě i tehdy, mají-li po část roku – hlavně v zimě – stálé bydliště“, ale v praxi ji dostávali i Romové s trvalým bydlištěm. Držitelé legitimace byli omezováni na svých občanských a lidských právech, např. měli zakázáno vstupovat do řady měst a obcí v Československu (včetně Prahy či lázeňských měst), mohly jim být odebrány děti a umístěny do pěstounských rodin nebo výchovných ústavů, nesměli nosit zbraň a byli evidováni v seznamech kriminální policie.
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Anna Virágová - 478,
- Božena Pflegerová - 486
cikorka

Cikorka – náhražka kávy vyrobená z praženého kořene čekanky.
- Irena Tomášová - 670

D

Daniel, Jaroslav

Jaroslav Daniel zvaný Slávek – vězeňský funkcionář v tzv. cikánském táboře Hodonín u Kunštátu, známý svou krutostí. Od srpna 1943 byl internován v táboře Auschwitz II – Birkenau.
- František Daniel - 1317,
- Marie Ondrášová - 1378
Deckung

Deckung, dekung (z němčiny) – úkryt.
- Zuzana Tumiová - 1577
Dora

Dora – krycí označení pro koncentrační tábor Mittelbau I u Nordhausenu. Od srpna 1943 byl pobočkou buchenwaldského tábora, od října 1944 samostatným táborem.
- Tomáš Šubrt - 342,
- Josef Jelínek - 344,
- Leon Růžička - 348,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Jan Růžička - 716,
- František Holomek - 721,
- Zdeněk Daniel - 26599,
- Antonín Daniel - 28752
Dubnica nad Váhom

Dubnica nad Váhom – město v Trenčínském kraji na Slovensku. Zdejší továrna na výrobu munice pomáhala za války vyzbrojovat německou armádu. V letech 1942–1944 fungoval v Dubnici pracovní tábor, v němž byli internováni i Romové. V listopadu 1944 se z něj stal tzv. zajišťovací tábor pro cikány, ve kterém byli vězněni Romové s celými rodinami. Jeho kapacita 300 osob byla více než dvojnásobně překročena. Sloužil především jako sběrné místo, Romové byli odsud deportováni do dalších táborů. V důsledku špatných táborových podmínek zde vypukla epidemie skvrnitého tyfu. Dne 23. února 1945 bylo 26 nemocných vězňů a vězeňkyň nedaleko tábora popraveno.
- Štefan Dudi - 362,
- Jozef Horváth - 396,
- Jan Horváth - 398,
- Anna Virágová - 478,
- Františka Zimová - 480,
- Vojtěch Demeter - 674,
- Juliana Demeterová - 714,
- Vasil Demeter - 726,
- Michal Konček - 388
Dubový, Arnošt

Arnošt Dubový – kriminální asistent neuniformované protektorátní policie. V souvislosti s asistencí při deportaci Romů z Moravy do Auschwitz II – Birkenau byl obviněn z korupce, ale pro údajný nedostatek důkazů byl v roce 1944 zproštěn viny.
- Antonín Absolon - 354,
- Eduard Daniel - 30091
Dukla, bitva

Bitva u Dukly, viz Karpatsko-dukelská operace.

E

Eintopf

Eintopf, antop (z němčiny) – hustá výživná polévka považovaná za hlavní chod, tradiční jídlo v německojazyčných zemích.
- Vlasta Serynková - 422,
- Antonín Vintr - 494,
- Jan Ištván (1921) - 27095
Ellrich

Ellrich, v svědectvích jako Ehrlich či Erlich – pobočný koncentrační tábor spadající pod tábor Mittelbau I (Dora).
- Tomáš Šubrt - 342,
- Leon Růžička - 348,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Jan Růžička - 716,
- František Holomek - 721

F

Facuna, Anton

Anton Facuna (1920–1980) – významný romský bojovník proti nacismu a aktivista. Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 byl povolán do Slovenské armády, v roce 1944 dezertoval a jako dobrovolník prošel v Itálii výcvikem u americké armády. Pod krycím jménem Anton Novak byl členem výsadku organizovaného americkou vojenskou zpravodajskou službou nazvaného operace Day, s nímž se na podzim 1944 zapojil do Slovenského národního povstání. Spoluzakladatel a první předseda Zväzu Cigánov-Rómov na Slovensku (1968–1970).
- Anna Virágová - 478,
- Ján Cibula - 414,
- Jozef Abrahám - 434
flegmona

Flegmona – lékařský termín pro neohraničený bakteriální zánět šířící se měkkými tkáněmi.
- Jan Růžička - 716
Frank, Karl Hermann

Karl Hermann Frank (1898–1946) – jako člen radikálního křídla Sudetoněmecké strany byl v roce 1935 zvolen do Národního shromáždění ČR, roku 1939 se stal velitelem policie a státním tajemníkem Úřadu říšského protektora. Za heydrichiády nechal v červnu 1942 vypálit Lidice. Po nezdařeném útěku z Prahy byl v květnu 1945 zadržen Američany a vydán československé justici. O rok později ho mimořádný lidový soud odsoudil za válečné zločiny k trestu smrti.
- Berta Berousková - 358

G

gardisté

Gardisté – příslušníci Hlinkovy gardy, polovojenské organizace Hlinkovy slovenské ľudové strany, zformované v roce 1938. Po vzniku Slovenského státu se stali součástí bezpečnostního aparátu a aktivně se podíleli na deportacích slovenských Židů, na vyhánění Romů z obcí a jejich lynčování. Za Slovenského národního povstání se po boku německých jednotek účastnili akcí proti povstalcům i civilnímu obyvatelstvu.
- Margita Miková - 458,
- Ignác Zima - 946,
- Andrej Giňa - 404,
- Zuzana Tumiová - 1577,
- Anna Cinová - 410,
- Irena Tomášová - 670,
- Elena Lacková - 1595,
- Jozefína Danielová - 440,
- Vojtěch Demeter - 674,
- Bartoloměj Daniel - 360,
- Elena Lacková - 1597,
- pan Fedák - 444,
- Dezider Daduč - 676,
- Štefan Dudi - 362,
- Agnesa Horváthová - 448,
- Jolanka Kurejová - 682,
- Katarína Barkóciová - 364,
- František Klempár - 450,
- Helena Bílá - 703,
- Antónia Pustajová - 370,
- Tibor Gombár - 452,
- Imrich Bílý - 705,
- Ján Bartoška - 372,
- Michal Demeter - 718,
- Michal Konček - 388,
- Šándor Mirga - 462,
- Vasil Demeter - 726,
- Andrej Kišš - 390,
- Anna Virágová - 478,
- Vojtěch Fabián - 737,
- Vojtěch Grundza - 400,
- Františka Zimová - 480,
- Elena Lacková - 28372,
- Vojtěch Bendík - 438
Gottwald, Klement

Klement Gottwald (1896–1953) – komunistický politik, od roku 1929 až do své smrti generální tajemník KSČ, v letech 1946–1948 předseda vlády a poté československý prezident (1948–1953).
- Tibor Gombár - 452,
- Štefan Oláh - 460

H

Harzungen

Harzungen, ve svědectvích jako Harzung či Harcunk – pobočný tábor koncentračního tábora Mittelbau I (Dora).
- Tomáš Šubrt - 342,
- Leon Růžička - 348,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Jan Růžička - 716,
- František Holomek - 721,
- Antonín Daniel - 28752
Havel, Václav

Václav Havel (1936–2011) – dramatik, esejista, disident, kritik komunistického režimu, čelný představitel tzv. sametové revoluce v roce 1989. Spoluzakladatel Občanského fóra, za které kandidoval na úřad prezidenta, jímž byl zvolen 29. 12. 1989. Po rozpadu Československa v roce 1992 na funkci rezignoval a v letech 1993–2003 byl po dvě funkční období prezidentem nově vzniklé České republiky.
- Vojtěch Demeter - 674
héli

Héli (z romštiny) – domy nebo osada, výraz užívaný v záhorské romštině (pův. maďarsky hely = místo).
- Bartoloměj Daniel - 360,
- Ignác Zima - 946
Herzig, Franz

Franz Herzig – kriminální tajemník německé kriminální policie.
- Antonín Absolon - 354,
- František Daniel - 1317,
- Emílie Machálková - 28385,
- Eduard Daniel - 30091
Heydrich, Reinhard

Reinhard Heydrich (1904–1942) – jeden z hlavních organizátorů genocidy Židů a Romů, zakladatel a šéf Bezpečností služby (Sicherheitsdienst) a Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA). Od září 1941, kdy se stal zastupujícím říšským protektorem, prosazoval plán na poněmčení obyvatelstva Čech a Moravy. Zemřel po atentátu spáchaném československými výsadkáři 27. května 1942 v rámci operace Anthropoid, organizované exilovou vládou v Londýně. V reakci na atentát nacisté vyhladili Lidice a Ležáky, zatkli a popravili několik set lidí a další odvlekli do koncentračních táborů.
- František Daniel - 1317
hlinkovci

Hlinkovci, ľudáci – příslušníci nebo podporovatelé Hlinkovy slovenské ľudové strany. Viz také gardisté.
- Bartoloměj Daniel - 360,
- Šándor Mirga - 462,
- Vojtěch Bendík - 438
Hodonín u Kunštátu

Hodonín u Kunštátu, ve svědectvích jako Hodonínek – obec na Moravě v okrese Blansko, kde byl 2. 8. 1942 zřízen tzv. cikánský tábor (Zigeunerlager II) s kapacitou 800 osob, v němž však bylo internováno přibližně 1400 romských mužů, žen a dětí převážně z Moravy. Většina z nich byla deportována do vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau. V důsledku otrocké práce a nelidských životních podmínek zahynulo v hodonínském táboře zhruba 200 lidí, kteří byli pohřbeni v nedalekých Černovicích a v lese poblíž tábora na místě později nazvaném Žalov; jen malá část internovaných byla po zrušení tábora v roce 1943 propuštěna.
- Antonín Absolon - 354,
- Helena Malíková - 490,
- Tomáš Šubrt - 342,
- Vlasta Danielová - 356,
- Berta Berousková - 358,
- Anastázie Bystřická - 432,
- Božena Valdová - 340,
- Pavlína Nováková - 456,
- Emílie Danielová - 386,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Hilda Laníková - 426,
- Bohuslav Kýr - 428,
- Marie Ondrášová - 1378,
- František Daniel - 1317,
- Josefa Štěpánková - 3889,
- Jan Bystřický - 1382,
- Helena Ondrášová - 27637,
- Jan Ištván (1921) - 27095,
- Antonín Daniel - 28752,
- Eduard Daniel - 30091
Hodonínek

Hodonínek, viz Hodonín u Kunštátu.
Holomek, Tomáš

Tomáš Holomek (1911–1988) – romský právník (studia započatá před válkou dokončil v roce 1946), aktivní člen Svazu Cikánů-Romů (1969–1973), otec Karla Holomka, dalšího významného člena svazu a spoluzakladatele Muzea romské kultury v Brně.
- Tomáš Holomek - 374,
- Karel Holomek - 498,
- Emílie Machálková - 28385
Höss, Rudolf

Rudolf Höss (1901–1947) – první hlavní velitel koncentračního tábora Auschwitz u polské Osvětimi.
- Josef Jelínek - 344
hrbata

Hrbata (z polštiny) – čaj.
- Tomáš Šubrt - 342,
- Zdeněk Daňhel - 709
Husák, Gustáv

Gustáv Husák (1913–1991) – slovenský komunistický funkcionář, v letech 1975–1989 prezident ČSSR.
- Tibor Gombár - 452,
- Vojtěch Demeter - 674

K

kakaová armáda

Kakaová armáda, viz kávová armáda.
kápo

Kápo – v nacistickém koncentračním táboře dozorce určený z řad vězňů, velitel pracovního oddílu. Slovo pochází nejspíš z italského capo (hlava, ale i šéf nebo mistr).
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Antonín Absolon - 354,
- Vlasta Danielová - 356,
- Zdena Holomková - 420,
- Vlasta Serynková - 422,
- Pavlína Nováková - 456,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Jan Růžička - 716,
- Božena Pflegerová - 486,
- Antonín Daniel - 28752
karabáč

Karabáč, viz bejčák.
Karpatsko-dukelská operace

Karpatsko-dukelská operace, bitva u Dukly – útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim 1944. Měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami. Poté co se Němcům podařilo potlačit SNP, byla operace zastavena a sovětské i československé jednotky přešly do obrany.
- Otto Baláž - 436,
- Tibor Gombár - 452,
- Štefan Kočko - 454,
- Jozef Pešta - 466,
- Ladislav Tancoš - 474,
- Imrich Bílý - 705,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Elena Lacková - 1569
kaťuša

Kaťuša – typ lafetového raketometu vyráběného Sovětským svazem za druhé světové války.
- Vojtěch Grundza - 400,
- Ján Tumi - 476
kávová armáda

Kávová armáda, kávová rota, kakaová armáda, čokoládová armáda – neformální název povinné náhradní pracovní služby pro odvedence z řad Romů na Slovensku za druhé světové války, jenž odkazoval na barvu výložek.
- pan Fedák - 444,
- Vojtěch Fabián - 737,
- Elena Lacková - 376
káznice na Cejlu

Káznice na Cejlu – bývalá káznice v části Brna zvané Cejl v blízkosti dnešního Muzea romské kultury. V letech 1784–1956 sloužila jako věznice, za protektorátu ji využíval český krajský soud, ale část byla vyčleněna pro ženské oddělení gestapa a později zde působil i německý zemský soud včetně samostatné německé věznice v zadním traktu. Sloužila jako přestupní stanice do jiných věznic nebo koncentračních táborů.
- Pavlína Nováková - 456,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Jan Ištván (1921) - 27095
Kennkarte

Kennkarte, kenkarta (z němčiny) – Deutsches Reich Kennkarte, základní doklad totožnosti občanů Třetí říše, a to i na území protektorátu.
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Jan Ištván (1921) - 27095
Klaus, Václav

Václav Klaus (1941) – ekonom a politik. V prosinci 1989 se nejprve stal ministrem financí a pak i místopředsedou československé vlády, v letech 1992–1998 byl předsedou české vlády a v letech 2003–2013 prezidentem České republiky.
- Vojtěch Demeter - 674
koliba

Koliba – jednoduchý sezonní přístřešek pastýřů zhotovený ze dřeva nebo z podřadných materiálů.
- Antónia Pustajová - 370,
- Vojtěch Demeter - 674,
- Jolanka Kurejová - 682,
- Mária Horváthová - 690,
- paní Klempárová - 1565
koňák

Koňák – koňský salám.
- Irena Tomášová - 670
Korčák, Josef

Josef Korčák (1921–2008) – moravský politik, člen Komunistické strany Československa. Do roku 1968 poslanec a ministr vlády, za normalizace zastával v letech 1970–1987 funkci předsedy vlády České socialistické republiky a místopředsedy federální vlády. Byl rovněž členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou ÚV Národní fronty.
- Tomáš Holomek - 374
Kostivárna

Kostivárna – kolonie zvaná také U kostivárny vznikala postupně poblíž továrny na spodium v Brně-Černovičkách. Podle sčítání z roku 1930 ji tvořilo 25 nouzových obydlí se 103 obyvateli, většinou Romy. V roce 1943 byli tamní Romové deportováni do koncentračních táborů.
- Antonín Absolon - 354,
- František Daniel - 1317
Krankenrevier

Krankenrevier, krankenrevír, rewir, revír (z němčiny) – v táborovém žargonu ošetřovna.
- Antonín Absolon - 354,
- Josef Jelínek - 344,
- Bohuslav Kýr - 428,
- Leon Růžička - 348

L

Lábesbrik

Lábesbrik, viz Ravensbrück.
Lacková, Elena

Elena Lacková (1921–2003), významná romská spisovatelka, dramatička, kulturní a sociální pracovnice. V roce 1948 napsala divadelní hru Hořící cikánský tábor, ve které zpracovala zkušenost Romů za druhé světové války a s níž pak objížděla celé Československo. Vychovala pět dětí a ve svých 42 letech se přihlásila k dálkovému studiu na Fakultě novinařiny a osvěty Univerzity Karlovy, kde v roce 1970 jako první Romka ze Slovenska promovala. Nejznámější je její autobiografie Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.
- Elena Lacková - 1597,
- Anna Cinová - 410,
- Helena Študiová - 472,
- Irena Kroková - 1567,
- Jozef Pešta - 466,
- Ladislav Tancoš - 474,
- Agnesa Horváthová - 448
legionář

Legionář (z latiny) – člen armádní jednotky, tzv. legie. V kontextu první světové války jsou míněny československé legie v Rusku, dobrovolnické vojenské jednotky na ruském území v letech 1914–1920, jež bojovaly nejdříve proti rakousko-uherské a německé armádě na Ukrajině a poté spolu s bělogvardějci a zahraničními interventy proti Rudé armádě. Jeden z hlavních velitelů legií v Rusku byl Radola Gajda.
- František Klempár - 450,
- Vasil Demeter - 726
Lety u Písku

Lety u Písku – obec v okrese Písek, v níž byl 2. srpna 1942 zřízen tzv. cikánský tábor (Zigeunerlager I). Kromě Romů a Sintů převážně z Čech v něm bylo internováno i několik desítek lidí, kteří Romy nebyli, ale státní správa je za tzv. cikány považovala. Katastrofální táborové podmínky nepřežilo z asi 1300 internovaných přibližně 320 lidí, převážně dětí. Pohřbíváni byli nejdříve na hřbitově v sousedních Mirovicích, později provizorně v lese poblíž tábora. Většinu vězňů deportovali v květnu 1943 do vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau, jen malá část internovaných byla po zrušení tábora v roce 1943 propuštěna.
- Alžběta Danielová - 418,
- Berta Berousková - 3720,
- Berta Berousková - 358,
- Antonín Vintr - 494,
- Božena Růžičková - 482,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Vlasta Serynková - 422,
- František Vrba - 484,
- Alžběta Danielová - 492,
- Antonie Kroková - 430,
- František Daniel - 1317,
- Božena Pflegerová - 486,
- Anna Růžičková - 849,
- Antonín Hlaváček - 855

Ľ

ľudáci

Ĺudáci, viz hlinkovci.

M

magacína

Magacína – v táborovém žargonu sklad zabavených oděvů.
Maria-Lanzendorf

Maria-Lanzendorf – dolnorakouská obec, v níž byl jeden z mnoha pobočných táborů koncentračního tábora Mauthausen.
- Eduard Holomek - 416
maringotka

Maringotka – obytný přívěs na kolech, který je možné přemísťovat nákladním autem nebo traktorem, v minulosti koňmi. Konstrukce kabiny bývala ze dřeva. Maringotky slouží dodnes k dočasnému ubytování stavebních dělníků, jako pojízdné prodejny nebo k ubytování zaměstnanců cirkusů či pouťových atrakcí.
- Berta Berousková - 358,
- Anastázie Bystřická - 432,
- Božena Růžičková - 482,
- Vojtěch Fabián - 737,
- František Daniel - 1317,
- Karolina Kozáková-Vdolečková - 2832,
- Berta Berousková - 3720,
- Josefa Štěpánková - 3889,
- Božena Pflegerová - 486,
- Jan Ištván (1921) - 27095
Mengele, Josef

Josef Mengele (1911–1979) – německý důstojník SS a lékař přezdívaný Anděl smrti, odpovědný za pseudolékařské sadistické pokusy na vězních v nacistických koncentračních táborech, především v Osvětimi. Do plynových komor poslal na 400 tisíc vězňů.
- Jan Růžička - 716,
- Josef Jelínek - 344,
- Antonín Absolon - 354,
- Vlasta Danielová - 356,
- Pavlína Nováková - 456,
- František Holomek - 721,
- Antonín Daniel - 28752,
- Růžena Otáhalová - 29736
Mittelbau I

Mittelbau I, viz Dora.
Mussolini, Benito

Benito Mussolini (1883–1945) – italský premiér, politik a diktátor, zakladatel fašistické strany.
- Koloman Pompa - 464,
- Imrich Daško - 733
Musulmann

Musulmann, musulman, muzlman (z němčiny) – v táborovém žargonu vězeň na pokraji fyzických i psychických sil, vyčerpaný dlouhodobým hladověním a dřinou; otupělý, apatický, vyhublý na kost.
- Pavlína Nováková - 456
muzlman

Muzlman, viz Musulmann.

N

Nálepka, Ján

Ján Nálepka (1912–1943) – jako důstojník armády Slovenského státu přeběhl na východní frontě k Rusům a stal se velitelem 1. čs. partyzánského oddílu v SSSR. Padl v bojích o Ovruč. In memoriam povýšen na brigádního generála.
- Otto Baláž - 436
Natzweiler-Struthof

Natzweiler-Struthof – nacistickým koncentračním táborem poblíž francouzského města Natzwiller (německy Natzweiller) v Alsasku okupovaném Němci prošlo od května 1941 do listopadu 1944 zhruba 52 tisíc vězňů z celé Evropy. Na 22 tisíc z nich zde zemřelo nebo bylo zavražděno.
- Bohuslav Kýr - 428
Nordhausen

Nordhausen – město v Durynsku. V bývalých kasárnách Luftwaffe nesoucích jméno stíhače Oswalda Boelckeho byl jeden z největších táborů nuceně nasazených, kteří montovali proudové motory pro firmu Junkers. V lednu 1945 se část areálu stala pobočným táborem koncentračního lágru Mittelbau pro umírající a nemocné vězně neschopné práce, v němž během následujících tří měsíců zemřely na podlaze v betonových halách bez jakéhokoli vybavení tři tisíce vězňů.
- Tomáš Šubrt - 342,
- Josef Jelínek - 344

O

oberkapo

Oberkapo (z němčiny) – vrchní dozorce v koncentračních táborech z řad vězňů.
- Leon Růžička - 348
oberlandrat

Oberlandrat – administrativní jednotka německé okupační správy v rámci protektorátu.
- Tomáš Holomek - 374
Okresní národní výbor

Okresní národní výbor (ONV) – výbory vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu okresů.
- Imrich Daško - 733
Osvětim

Osvětim, polsky Oświęcim, německy Auschwitz – město v Polsku. V roce 1939 se stalo součástí území připojeného k Třetí říši a nacisté zde vybudovali komplex koncentračních a vyhlazovacích táborů. Stovky Romů a Sintů z českých zemí, většinou mužů, Němci už v letech 1940–1942 deportovali v transportech pro tzv. asociály do koncentračního tábora Auschwitz I. Většina Romů a Sintů z českých zemí však byla s celými rodinami do Osvětimi odvlečena až v letech 1943 a 1944, kdy byl v části vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau vybudován tzv. cikánský tábor (viz tzv. cikánský tábor v Osvětimi).
- Pavlína Nováková - 456,
- Emílie Danielová - 386,
- Anastázie Bystřická - 432,
- František Daniel - 1317,
- Tomáš Holomek - 374,
- Františka Zimová - 480,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Eduard Holomek - 416,
- Helena Malíková - 490,
- Božena Valdová - 340,
- Jan Bystřický - 1382,
- Alžběta Danielová - 418,
- Antonín Vintr - 494,
- Tomáš Šubrt - 342,
- Elena Lacková - 1597,
- Zdena Holomková - 420,
- Zora Horváthová - 672,
- Leon Růžička - 348,
- Josefa Štěpánková - 3889,
- Vlasta Serynková - 422,
- Jolanka Kurejová - 682,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Antonín Murka - 6194,
- Marie Nedvědová - 424,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Hilda Laníková - 426,
- Jan Růžička - 716,
- Antonín Absolon - 354,
- Bohuslav Kýr - 428,
- František Holomek - 721,
- Vlasta Danielová - 356,
- Antonie Kroková - 430,
- Berta Berousková - 358,
- Josef Jelínek - 344,
- Karolina Kozáková-Vdolečková - 2832,
- Alžběta Danielová - 492,
- Berta Berousková - 3720,
- Anežka Klaudová - 1364,
- Božena Pflegerová - 486,
- Antonín Hlaváček - 855,
- Helena Ondrášová - 27637,
- Zdeněk Daniel - 26599,
- Eleonora Kosová - 30827,
- Antonín Daniel - 28752,
- Eduard Daniel - 30091,
- Růžena Otáhalová - 29736

P

parovňa

Parovňa – nákladní automobil s cisternou na vlečce, v němž se párou dezinfikovalo zavšivené oblečení a peřiny.
- Štefan Dudi - 362,
- Ladislav Tancoš - 474,
- Dezider Daduč - 676,
- Imrich Bílý - 705
Pešek, Bedřich

Bedřich Pešek – dozorce takzvaného cikánského tábora I v Letech u Písku pověřený dohledem nad táborovou kuchyní (Küchenaufseher).
- Božena Růžičková - 482
pflegerna

Pflegerna (z němčiny) – v táborovém žargonu ošetřovna.
- Jan Růžička - 716
Plaveč

Plaveč – obec v okrese Stará Ľubovňa na Slovensku, v níž od léta 1944 do konce roku fungoval pracovní tábor. Na kopání zákopů a stavbě opevnění pro obranu německé armády se tu kromě zajatců podílelo i mnoho Romů.
- Luboš Horváth - 394,
- Irena Tomášová - 670
pohraničí

Pohraničí, viz Sudety.
Pomocné technické prapory

Pomocné technické prapory (PTP) – oddíly československé armády, které v letech 1950–1954 zajišťovaly internaci a převýchovu tzv. politicky nespolehlivých branců.
- Michal Demeter - 718
primáš

Primáš – první houslista, primárius lidové kapely.
- Vojtěch Grundza - 400,
- Ján Cibula - 414,
- Helena Študiová - 472,
- Irena Tomášová - 670,
- Anna Kýrová - 1367,
- Michal Konček - 388
První československý armádní sbor v SSSR

1. československý armádní sbor v SSSR, nepřesně Svobodova armáda – část československé armády, která za druhé světové války bojovala proti nacistům po boku Rudé armády. Jednotka vznikla v roce 1942, armádním sborem se stala roku 1944, kdy se také podílela na osvobozování Československa a účastnila se bojů v rámci Slovenského národního povstání.
- Elena Lacková - 1569,
- František Klempár - 450,
- Štefan Kočko - 454,
- Tibor Gombár - 452,
- Jozef Pešta - 466

R

Rajsko

Rajsko, německy Raisko – vesnice nedaleko Osvětimi, v níž Němci zřídili pobočný tábor koncentračního tábora Auschwitz.
- Zdeněk Daňhel - 709
Ravensbrück

Ravensbrück, v svědectvích Lábesbrik – vesnice v severním Německu, u níž v letech 1939–1945 fungoval nacistický koncentrační tábor určený, ve kterém byly vězněny především ženy.
- Božena Valdová - 340,
- Josef Jelínek - 344,
- Aloisie Blumaierová - 352,
- Vlasta Danielová - 356,
- Berta Berousková - 358,
- Emílie Danielová - 386,
- Alžběta Danielová - 418,
- Zdena Holomková - 420,
- Vlasta Serynková - 422,
- Marie Nedvědová - 424,
- Antonie Kroková - 430,
- Anastázie Bystřická - 432,
- Pavlína Nováková - 456,
- Ladislav Petík - 470,
- Helena Malíková - 490,
- Alžběta Danielová - 492,
- Zora Horváthová - 672,
- František Daniel - 1317,
- Marie Ondrášová - 1378,
- Josefa Štěpánková - 3889,
- Zdeněk Daniel - 26599,
- Růžena Otáhalová - 29736
revír

Revír, viz Krankenrevier.
robotárna

Robotárna – lidové označení donucovací pracovny, tedy výchovného zařízení pro lidi, kteří odmítali pracovat nebo podle názoru příslušného státního orgánu nevedli spořádaný život. V Praze a v Brně fungovaly od 1. poloviny 19. století, později vznikly podle jejího vzoru podobné instituce v dalších českých a moravských městech. Robotárna v Brně posloužila na počátku května 1943 jako shromaždiště pro druhý hromadný transport Romů z Moravy do Osvětimi.
- Antonín Absolon - 354,
- František Daniel - 1317,
- Jan Bystřický - 1382,
- Zdeněk Daniel - 26599,
- Jan Ištván (1921) - 27095
romský starosta

Romský starosta, viz vajda.

S

Stalin, Josif Vissarionovič

Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) – sovětský diktátor, v letech 1922–1953 generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu.
- Jozef Diro - 446
Stubendienst

Stubendienst, štubák (z němčiny) – v koncentračním táboře vězeňský funkcionář, který měl na starost část bloku, většinou jednu místnost.
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Antonín Absolon - 354,
- Jan Růžička - 716
Sudety

Sudety, pohraničí – termín označující území v severních, západních a jižních Čechách, v Slezsku a na severu a jihu Moravy, anektované Německem po mnichovské dohodě v září 1938. Původně mělo jít o oblasti, v nichž většina obyvatel mluvila německy. Sudety nebyly součástí protektorátu a k ČSR se znovu připojily až v roce 1945. Na základě prezidentského dekretu ze srpna 1945 byly osoby německé národnosti zbaveny československého občanství a vláda rozhodla o jejich vyhnání. Ožebračeno a vyhnáno tak bylo přes tři miliony osob. Následný nedostatek pracovních sil v pohraničí způsobil, že tam byli – někdy nuceně – přemísťováni obyvatelé jiných částí Československa. V bývalých Sudetech se tak po válce ocitlo i několik tisíc Romů ze Slovenska a z českého vnitrozemí.
- Bohuslav Kýr - 428,
- Jozef Abrahám - 434,
- Šándor Mirga - 462,
- Leon Růžička - 348
Svaz Cikánů-Romů

Svaz Cikánů-Romů – první úředně povolená romská organizace v českých zemích. Fungovala v letech 1969–1973, pak ji komunistické úřady zakázaly. Usilovala o zlepšení politického a ekonomického postavení Romů a Sintů a věnovala se i kulturní, sportovní, společenské a vzpomínkové činnosti. Ke konci své existence sdružovala zhruba 8 a půl tisíce lidí.
- Ignác Zima - 946,
- Tomáš Holomek - 374,
- Tera Fabiánová - 380,
- Karel Holomek - 498
světští

Světští – „světem jdoucí“, specifická skupina lidí, pro něž je charakteristický způsob života spojený s určitými profesemi, které je nutí měnit bydliště, například provozování kolotočů, cirkusu, loutkového divadla apod.
- Michal Demeter - 718,
- Anna Růžičková - 849,
- Zdeněk Daniel - 26599
Svoboda, Ludvík

Ludvík Svoboda (1895–1979) – československý voják a politik. Jako rakouský voják byl v první světové válce na východní frontě zajat a poté bojoval jako legionář. V roce 1939 utekl do Polska a v Sovětském svazu postupně z důstojníků a dobrovolníků zorganizoval československý polní prapor, zárodek 1. čs. armádního sboru v SSSR, jemuž velel. V letech 1968–1975 byl československým prezidentem.
- Štefan Oláh - 460,
- Štefan Kočko - 454,
- Dezider Daduč - 676,
- Irena Tomášová - 670,
- Jozef Pešta - 466,
- Tibor Gombár - 452,
- František Klempár - 450,
- Jozef Diro - 446,
- Otto Baláž - 436
Svobodova armáda

Svobodova armáda, viz 1. československý armádní sbor v SSSR.

Š

štubák

Štubák, viz Stubendienst.

T

Terezín

Terezín, německy Theresienstadt – město v Ústeckém kraji. V roce 1941 zde bylo zřízeno tzv. židovské ghetto a původní obyvatelé města museli Terezín opustit. Ghetto sloužilo jako sběrný tábor pro Židy před deportací do vyhlazovacích táborů, ale také jako „starobní ghetto“ pro starší Židy z Německa či Rakouska nebo pro židovské prominenty, významné meziválečné politiky, vědce apod. Ghettem prošlo asi 155 tisíc lidí, z toho téměř 120 tisíc válku nepřežilo. V terezínské Malé pevnosti byla po celou dobu války věznice gestapa, v níž byli internováni i někteří čeští a moravští Romové a Sintové.
- Pavlína Nováková - 456
Theresienstadt

Theresienstadt, viz Terezín.
Tiso, Jozef

Jozef Tiso (1887–1947) – katolický kněz, poslanec a ministr československé vlády, předseda slovenské autonomní vlády a vlády Slovenského státu, nejvyšší velitel Hlinkových gard a slovenské armády, v letech 1939–1945 prezident Slovenského státu. V roce 1947 byl v Bratislavě odsouzen k trestu smrti.
- Michal Demeter - 718,
- Jozef Pešta - 466,
- Margita Miková - 458,
- Elena Lacková - 376,
- Elena Lacková - 1569,
- Vojtěch Bendík - 438
Tri Duby

Tri Duby – historický název dnešního letiště Sliač v okrese Banská Bystrica.
- Jozef Abrahám - 434,
- Štefan Kočko - 454,
- Ladislav Tancoš - 474,
- Dezider Daduč - 676
Tzv. cikánský tábor v Osvětimi

Viz Auschwitz II – Birkenau, B IIe

Ú

úderník

Úderník – pracovník, který vysoce překračoval stanovené výkonnostní normy a měl jít ostatním příkladem. Označení vzniklo po roce 1945 v SSSR.
- Zora Horváthová - 672

U

UNRRA

UNRRA – United Nations Relief and Rehabilitation Administration neboli Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu fungovala v letech 1943–1947 jako mezinárodní organizace na pomoc obětem druhé světové války pod kontrolou OSN. Koordinovala a poskytovala pomoc od potravinové přes zajišťování léků či surovin až po obnovování infrastruktury a sehrála klíčovou roli při repatriaci osob, které se za války ocitly mimo svůj domov.
- Vasil Demeter - 726

V

V1, V2

V1, V2 – německé tzv. odvetné zbraně (Verwaltungswaffen), které měly zvrátit průběh druhé světové války. Jejich sériová výroba začala v roce 1944 a už v červnu byla první V1 odpálena na Londýn. Mezi nejčastější cíle letounových střel V1 a balistických raket V2 patřily kromě Londýna také Antverpy a další evropská města. Na výrobě V-1 a V-2 se vězni podíleli především v koncentračním táboře Dora-Mittelbau u Nordhausenu.
- Josef Jelínek - 344,
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Bohuslav Kýr - 428,
- Zdeněk Daňhel - 709,
- Zdeněk Daniel - 26599
vajda

Vajda – romský předák, obvykle vystupuje také jako prostředník mezi Romy a okolní majoritou.
- Mária Danielová - 442,
- Imrich Bílý - 705,
- Michal Demeter - 718,
- Andrej Giňa - 404,
- Karel Holomek - 498
Vedral-Sázavský, Jaroslav

Jaroslav Vedral-Sázavský (1895–1944) – voják, štábní důstojník a vojenský pedagog. Za první světové války přešel na východní frontě do ruského zajetí a bojoval jako legionář. Po německé okupaci organizoval ve Francii a v Londýně exilové vojsko a v roce 1944 odjel na vlastní žádost na východní frontu. Jako jeden ze dvou československých generálů padl v bojích o Dukelský průsmyk, když jeho automobil najel 6. října 1944 na německou minu.
- Jozef Pešta - 466
Videoton

Videoton – maďarský podnik zestátněný po druhé světové válce se specializoval na výrobu elektronických zařízení. Měl kancelář v Praze.
- Tera Fabiánová - 380
vlasovci

Vlasovci – vojenské jednotky Ruské osvobozenecké armády (ROA). V době druhé světové války se organizovaly z ruských zajatců, zběhů, bývalých emigrantů a odpůrců sovětského režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu. Označení vlasovci je odvozeno od jména generála Andreje Andrejeviče Vlasova, který jako prominentní německý zajatec ROA organizoval a byl jmenován jejím prvním velitelem.
- Božena Růžičková - 482,
- Vojtěch Fabián - 737
Volkssturm

Volkssturm – německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera 25. září 1944. Volkssturmáci – civilové, muži ve věku 16–60 let vyzbrojení lehkými zbraněmi, měli chránit týlové pozice, avšak od ledna 1945 bojovali i v první linii.
- Jan Ištvan (1924) - 350
volkssturmák

Volkssturmák, viz Volkssturm.
Vorarbeiter

Vorarbeiter (z němčiny) – v koncentračních táborech předák, nižší vedoucí pracovního oddílu, který měl na starosti kolem deseti vězňů.
- Jan Ištvan (1924) - 350,
- Antonín Absolon - 354

W

Wiesmann, Harald

Harald Wiesmann (1909–1947) přezdívaný Bůh Kladna – kriminální komisař a SS-Hauptsturmführer, od října 1939 do září 1943 vedoucí kladenské služebny. Byl zodpovědný za vyhlazení Lidic. Popraven v Praze v roce 1947.
- Leon Růžička - 348
Wittenberge

Wittenberge – město v Braniborsku. V srpnu 1942 zde byl zřízen první pobočný tábor hlavního tábora Neuengamme, jenž fungoval do února 1945.
- Emílie Danielová - 386,
- Alžběta Danielová - 418,
- Vlasta Serynková - 422,
- Antonie Kroková - 430,
- Alžběta Danielová - 492

antop

Arizona

Auschwitz

Auschwitz II – Birkenau, B IIe

banderovci

bejčák

Beneš, Edvard

Bergen-Belsen

Blockälteste

Blocksperre

Blokový

blokšpér

Boda, Klement

Buchenwald

býkovec

Čhinde

ČSAD

cikánská legitimace

cikorka

Daniel, Jaroslav

Deckung

Dora

Dubnica nad Váhom

Dubový, Arnošt

Dukla, bitva

Eintopf

Ellrich

Facuna, Anton

flegmona

Frank, Karl Hermann

gardisté

Gottwald, Klement

Harzungen

Havel, Václav

héli

Herzig, Franz

Heydrich, Reinhard

hlinkovci

Hodonín u Kunštátu

Hodonínek

Holomek, Tomáš

Höss, Rudolf

hrbata

Husák, Gustáv

kakaová armáda

kápo

karabáč

Karpatsko-dukelská operace

kaťuša

kávová armáda

káznice na Cejlu

Kennkarte

Klaus, Václav

koliba

koňák

Korčák, Josef

Kostivárna

Krankenrevier

Lábesbrik

Lacková, Elena

legionář

Lety u Písku

ľudáci

magacína

Maria-Lanzendorf

maringotka

Mengele, Josef

Mittelbau I

Mussolini, Benito

Musulmann

muzlman

Nálepka, Ján

Natzweiler-Struthof

Nordhausen

oberkapo

oberlandrat

Okresní národní výbor

Osvětim

parovňa