Berta Berousková zvaná Amerika, rozená Richtrová (1928) v prvních letech po válce. Byla internována do tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, odkud měla po propuštění odjet na nucené práce. Podařilo se jí však během partyzánské sabotáže utéct. Při útěku byla postřelena.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Sestry Jana Bystřického (1934) Antonie a Božena v hanáckém kroji na počátku 30. let Rodina se díky varování četníka zachránila před perzekucí. Ze Zemské donucovací pracovny, kam byla nakonec internována, rodině pomohli vyškovští četníci i kriminální inspektor v Brně.
Ze sbírky Muzea romské kultury

František Daniel (1921) jako člen fotbalové jedenáctky (třetí zprava nahoře) ve 30. letech. Kvůli rodině se sám nechal uvěznit do tzv. cikánského tábora v Hodoníně, později byl deportován do Osvětimi. Během války ztratil rodiče i sedm sester. 
Ze sbírky Muzea romské kultury

Alžběta Danielová, rozená Serynková (1924) byla transportována v roce 1942 do tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kde jí zahynula jen několik dní po uvěznění malá sestra Antonie. Alžběta přežila věznění v Auschwitz II – Birkenau a v dalších koncentračních táborech.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Vlasta Danielová, rozená Kierová (1925) jako čtrnáctiletá s rodiči a sourozenci. Přežila věznění v Auschwitz II – Birkenau i pochod smrti. Oba rodiče ztratila a ze šesti sourozenců se domů vrátili pouze dva. Je jednou z interpretek táborové písně Aušvicate hi kher báro. 
Ze sbírky Muzea romské kultury

Anežka Klaudová (1925) těsně po válce. Narodila se do smíšené rodiny v dlouhodobě usazené romské komunitě. Rodina byla odvezena na sběrné místo, ale odvlečen byl jen dvacetiletý bratr. Zahynul v koncentračním táboře v Buchenwaldu.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Karolina Kozáková-Vdolečková, rozená Růžičková (1932) jako sedmnáctiletá. Před deportací do koncentračního tábora jí i její rodinu dvakrát zachránil movitý strýc. Ve své autobiografii vzpomíná na předválečný „život ve voze“ i válečnou dobu.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Anna Kýrová (1927) se svými vnoučaty, 80. léta. Dlouhodobě usazená rodina byla i přes snahu a možnost o vyjmutí z transportu nakonec deportována do Auschwitz II – Birkenau, kde Anně zahynula matka i mladší dvanáctiletá sestra Apolena.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Hilda Laníková, rozená Ondrášová (1936) se svojí sestřenicí. Jako šestiletá byla se svojí rodinou vězněna v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu. Po propuštění se z obavy o svou bezpečnost pokusili překročit hranice na Slovensko, byli ale zadrženi a uvězněni v Brně na Cejlu. 
Ze sbírky Muzea romské kultury

Emílie Machálková, née Holomková (1926), as a two-year-old girl with her mother Rosina, brother Miroslav and uncle Slávek. The mayor of Nesovice saved her and her parents and siblings from deportation; her uncle Slávek was executed in the Auschwitz II - Birkenau concentration camp.
Photograph from the collection of the Museum of Romani Culture.

Helena Malíková, rozená Holomková (1926) s přítelkyní, s níž byla také vězněna. Po internaci v Hodoníně byla odvezena do Auschwitz II – Birkenau, kde byla podrobena pseudolékařským pokusům, kvůli kterým nemohla mít po dlouhou dobu děti. Stala se jednou ze tří známých interpretek písně Aušvicate hi khér báro.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Marie Ondrášová zvaná Květa (1926) jako dvanáctiletá při prvním svatém přijímání. Spolu s rodinou byla internována do tzv. cikánského tábora v Hodoníně, kde byla vybrána jako pomocnice zdravotníka a lékaře. Rodina byla z tábora propuštěna, v táboře narozená sestra se však za nejasných okolností vrátila do rodiny až po válce.
Ze sbírky Muzea romské kultury

Josefa Štěpánková, rozená Ištvánová (1925) jako čtrnáctiletá (vlevo) se sestřenicí Aloisií „Lolinkou“ Ištvánovou. Josefa byla spolu matkou a sestrou Jaroslavou internována do tzv. cikánského tábora v Hodoníně, kde matka zemřela. Sestru ztratila v Auschwitz II – Birkenau. Sama byla podrobena pseudolékařským pokusům, přežila pochod smrti.
Ze sbírky Muzea romské kultury

František Vrba (1939) byl jako malý vězněn s rodinou v táboře v Letech. Na fotografii vlevo otec Ferdinand Vrba (1904), nevidomý koňský handlíř a harmonikář, a strýc Ferda Janeček. Ze sbírky Muzea romské kultury.
Ze sbírky Muzea romské kultury