Při definování korpusu svědectví, která zpracováváme do databáze, jsou pro nás klíčové tři podmínky. Zaprvé, geograficky se zaměřujeme na svědectví Romů a Sintů z českých zemí nebo ze Slovenska.

Zadruhé, zpracováváme pouze svědectví osob, které válku samy zažily. Jakkoliv víme i o vzácných svědectvích, které jsou součástí rodinné paměti a známe je z úst potomků přeživších, do databáze zpracováváme pouze svědectví lidí narozených před nebo za války. Váhali jsme, zda zařadit i svědectví osob, které se narodily za války, protože mnohé z nich již mají také zkušenosti z války spíše zprostředkované. Nakonec jsme ale rozhodli je zahrnout proto, že u nich často není možné přesně určit dělící čáru mezi vlastními a zprostředkovanými zkušenostmi, a také proto, že tato svědectví mnohdy nabízejí jedinečnou perspektivu malého dítěte.

Zatřetí, do databáze byla zařazena jen svědectví, která byla již zveřejněna tiskem. Při tomto rozhodnutí jsme měli na paměti především autorská práva a souhlas pamětníků se zveřejněním vzpomínek. Jakkoliv jsme si vědomi toho, že existuje celá řada dalších svědectví a rozhovorů nahraných jedinci či neziskovými organizacemi, která obsahují velmi cenné informace, rozhodli jsme se náš výběr omezit na svědectví vydaná tiskem. U tištěných svědectví, zvláště v knižní formě, máme naději, že pamětníci nejen s publikací souhlasili, ale měli i možnost text autorizovat. Důvody, které nás u některých pramenů vedly k nezařazení svědectví do databáze, uvádíme u abstraktů ke konkrétním pramenům (viz Další zdroje).