Zobrazit na mapě

pan Harčár

Křestní jméno, rok ani místo narození pana Harčára nejsou uvedeny

  • Abstrakt svědectví

    Když přišli Němci a sebrali Romy, byl ještě dítě. Do pracovního tábora v Hanušovcích [nad Topľou] odvedli jeho šestnáctiletého bratra, otce ale nechali být, protože se za něj vesnice postavila. Říká, že někteří Romové v táborech neskončili, když byli slušní a místní se jich zastali. Ani otce Harčárovy budoucí manželky neodvedli. Matka se snažila vězněným nosit jídlo – buď se jí během čtrnácti dnů podařilo něco vydělat, nebo obstarala jídlo jinak. Například chodili sbírat na pole klásky, semleli je na kameni (tazvaně hurkovali), který si vyprosili u sedláka, a s jeho pomocí dostali z klásků hrubší mouku, takzvaný hurkač; z něj matka upekla placky a nosívali je do tábora. Cesta jim trvala pěšky tři dny a tři noci, spali venku. Pustili je jen k vysokému plotu; mohli dát příbuzným jídlo, mluvit s nimi směli jen přes plot. Muži byli nazí, kolem boků měli ovázané pytle od cementu. Jedli slupky od brambor. Když některý vězeň nepracoval, četníci ho zmlátili holemi.

    Jak citovat abstrakt

    Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ed. “Po židoch cigáni.” Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945.: I. díl (1939–srpen 1944). 1. Praha: Triáda, 2005, 810-814 (cs), 815-818 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny, https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/harcar-harcar (cit. 21.11.2024)
  • Vznik svědectví

    Svědectví pana Harčára bylo zaznamenáno v roce 1976 v souvislosti s natáčením rozhovoru s panem Fedákem.[1]

    • [1] Křestní jméno neuvedeno; viz jeho svědectví v databázi.
  • Kde najdete toto svědectví

Přihlašte se k odběru našeho newsletteru

Partneři

  • Muzeum romské kultury
  • Etnologický ústav

Podporovatelé

  • Bader
  • GAČR
  • TCAOS