Hedvika Heráková

• Abstrakt svědectví

  Za války

  Prvního manžela Hedviky Herákové odvezli[1] i s jejich čtyřletým synem do cikánského tábora,[2] kde oba zahynuli. Ona sama unikla nařízenému transportu z obce Újezd, kde měli domek, díky tomu, že byla v pokročilém stadiu těhotenství. Skončila proto ve vazbě ve věznici policejního ředitelství v Brně, odkud ji odvezli do městské porodnice. Po porodu[3] ji znovu převezli do vězení a po měsíci ji s novorozeným synem pustili na svobodu. Říká, že syn ji tak dvakrát zachránil před utrpením, a možná i před smrtí. Podle rudoarmějců, kteří se už přibližovali a s tím stoupala i naděje na záchranu, mu dala jméno Ivan.

  • [1] Transportem z 28. ledna 1944. (ed.)
  • [2] Není uvedeno kam.
  • [3] 17. února 1944. (ed.)

  Jak citovat abstrakt

  Abstrakt svědectví z: NEČAS, Ctibor, ed. Nemůžeme zapomenout = Našťi bisteras : nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, 140. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny, https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/hedvika-herakova-roz-danielova (cit. 21.11.2024)

• Vznik svědectví

  Volný zápis vyprávění pořídil 2. 4. 1977 Ctibor Nečas.

• Kde najdete toto svědectví

  Ctibor Nečas (ed.): Nemůžeme zapomenout – Našťi bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků