Karel Holomek
Karel Holomek (1937, Brno – 2023, Brno), významný moravský romský disident a politik, spoluzakladatel Muzea romské kultury v Brně. Jeho otec Tomáš Holomek byl právník a je známý jako první vysokoškolsky vzdělaný Rom v bývalém Československu (viz jeho svědectví). Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na brněnské Vojenské akademii. Na fakultě po studiích působil jako odborný asistent, než byl pro své výroky o okupaci sovětskými vojsky v roce 1968 z fakulty vyloučen. Následně byl perzekvován a mohl vykonávat pouze dělnické profese. Na přelomu 60. a 70. let působil ve Svazu Cikánů-Romů jako vedoucí kovářské dílny brněnského Névodromu. V 80. letech vedl samizdatové nakladatelství se zaměřením na kulturní disent.
Po sametové revoluci se intenzivně zapojil do romského hnutí. Dva roky také zastával funkci poslance České národní rady za Občanské fórum. Spoluzaložil Muzeum romské kultury (dále MRK) a jako čestný předseda stál dlouhá léta v čele zakladatelské Společnosti odborníků a přátel MRK. V roce 1991 založil Společenství Romů na Moravě a romské noviny Romano Hangos / Romský hlas, které dodnes vycházejí. Vedle svého jména publikoval i pod pseudonymem Karel Oswald, pod nímž vydal i autobiografickou knihu o rodině Holomkových nazvanou Dávné vzpomínky. V roce 2002 obdržel vyznamenání od prezidenta Václava Havla – medaili Za zásluhy III. stupně.
-
Abstrakt svědectví
Rodina Karla Holomka pochází z osady Hraničky, kterou na hranici katastrů města Kyjov a obce Svatobořice založili kolem roku 1840 právě Holomkovi. Ke vzniku osady se vypráví legenda: Kdysi dávno přijeli Romové do obce Milotice. Místní hraběnka se zamilovala do jednoho z nich a porodila dceru, krásnou komtesu, jejíž původ ale musel zůstat utajen, a Romové byli vyhnáni. V žádné obci je nechtěli nechat usadit, ale vyřešili to šalamounsky: našli si místo na hranici zmíněných dvou katastrů. Obce od té doby vedly spor, ke které osada patří. Ten nebyl až do likvidace osady za války vyřešen.
Karel Holomek vzpomíná, že se tamější hraběcí rodina [Seilernů] k místním Romům chovala vždy dobře, děti byly na zámku štědře pohoštěny.
Děda Karla Holomka Pavel byl v osadě vajdou, obchodoval mimo jiné s koňmi, a když se mu podařilo dobře prodat dva koně sedlákům, za utržené peníze se rozhodl pořídit dům v obci, kam se následně s celou rodinou z osady přestěhoval. Přikládal význam vzdělání, své děti posílal do školy.
Karel Holomek se jako takzvaný cikánský míšenec vyhnul i se svojí sestrou Marcelínou deportace do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Zachránila je maminka, která obě děti ukryla do bezpečí ke svým neromským příbuzným v různých obcích Slovácka. I otec Karla Holomka, Tomáš Holomek, byl deportace ušetřen. Pomohl mu svatobořický četník František Anger, který ve spolupráci s Klementem Bodou, inspektorem „brněnské kriminálky“ řídícím deportace takzvaných cikánů, a patrně i s pomocí dalších lidí, Tomáše Holomka zavčas varovali, a tak se mu podařilo zachránit útěkem na Slovensko, kde se po dobu nebezpečí skrýval mezi Romy v místních osadách.
Jak citovat abstrakt
Abstrakt svědectví z: HORVÁTHOVÁ, Jana a kol. ... to jsou těžké vzpomínky. 1. svazek. Vzpomínky Romů a Sintů na život před válkou a v protektorátu. Brno: Větrné mlýny, Muzeum romské kultury, 2021, 34, 174-181, 667-668. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny, https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/karel-holomek (cit. 30.10.2024) -
Vznik svědectví
V knize je citováno z výše zmiňované autobiografie Karla Holomka. Otištěny jsou části kapitol: Hraničky (1900-1920), Aj cigán z něčeho mosí byt živ, Rodinná rozprava, Nový život na Hliňáku (1917-1918), Přímluva učitele, TOMÁŠ (1924-1932) – Kyjovské gymnázium, Prázdniny, Svátek svaté Lucie (Smrtná neděle).
V originále jsou přímé řeči rodinných příslušníků dvojjazyčně – v romštině s českým překladem v závorce. Zde je v citovaných pasážích romština vynechána a otištěna je jen česká verze. Stejně tak je pouze v českém překladu otištěna konverzace otce Karla Holomka - Tomáše Holomka - s hrabětem Ladislavem Seilernem, která je v originále i v původním francouzském znění.
Vzpomínky jsou doplněny 2 fotografiemi romské osady Hraničky na hranici katastrů obce Svatobořice a města Kyjova. Medailonek Karla Holomka doplňuje jeho portrétní fotografie z roku 2001 od Chada Evanse Wyatta.
-
Kde najdete toto svědectví
