Šándor Mirga

• Abstrakt svědectví

  Před válkou Za války Po válce

  Otec byl kovář, jako malý chlapec mu Šándor Mirga pomáhal podávat železo nebo dmýchat měch.

  Starší bratr (nar. 1921) Šándora Mirgy narukoval, když Hitler podle jeho slov začal sbírat lidi. Později utekl od Němců k Rusům, po třech letech se dostal do americké armády. Domů se vrátil až dva roky po osvobození v americké uniformě a s mnoha vyznamenáními.

  Mirgův otec narukoval v roce 1941 a po návratu z fronty podporoval partyzány, chodil s nimi za bohatými sedláky a zabavovali jim potraviny – maso, mouku, brambory. Pak si pro otce přišlo gestapo a odvezli ho na štáb, kde ho zmlátili. Farář ze Spišské Staré Vsi se za otce zaručil, proto ho neposlali do koncentračního tábora. Doma byl otec tři dny, potom odešel k partyzánům a vrátil se až v roce 1945.

  Když přišli Němci, byl Šándor Mirga malý, moc si toho nepamatuje, ale říká, že někteří z nich nebyli zlí, pomáhali Romům, dokonce jim nosili maso.

  V sousední obci Lechnica, v níž nežili Romové, bylo hodně partyzánů, a tak ji gardisti vypálili. Obyvatele zahnali do jedné stodoly a podpálili ji.

  Když se otec vrátil domů, ve vsi ho nenáviděli. Bývalí hlinkovci věděli, že spolupracoval s partyzány, a sedláci mu nemohli zapomenout, že jim zabavoval jídlo. Každou noc na otce čekali a chtěli ho zabít, proto se rodina rozhodla odjet do Horní Plané na Šumavě. Tehdy tam ještě bydleli sudetští Němci, kteří mluvili česky, byli moc hodní a Mirgovým nosili jídlo. Když je pak Češi ze Sudet vyháněli, řekl jim jeden z nich, ať si jeho majetek vezmou – zlato, stříbro, všechno, co si s sebou nemohl vzít. Mirgův otec to ale odevzdal na národním výboru, tou dobou už byl velký komunista.

  Mirgova bratra, který se vrátil domů až v roce 1947, našli roku 1955 ležet mrtvého na cestě. Když z Prahy přijeli policisté a proběhla pitva, rodině příčinu smrti nesdělili. Jeden z policistů však naznačil, že bratr asi někomu vadil, proto se Šándor Mirga domnívá, že byl zavražděn. V té době se on sám už vrátil z vojny, a protože po bratrovi zůstalo pět dětí, přemluvil rodiče, aby si je vzali k sobě. Vdova po bratrovi, která je sestrou manželky Šándora Mirgy, nyní žije s mužem jménem Koky.

  Matka byla zbožná a chtěla, aby dva starší synové Šándorova bratra chodili ministrovat, jenže otec komunista s tím nesouhlasil. Chlapci jednou přinesli z kostela polámaný dřevěný kříž, že ho opraví, ale otec, který se tehdy vrátil ze zábavy opilý, vzal sekeru a rozmlátil ho. Šándor Mirga vypráví, že druhý den přišel domů a uviděl, že otec je zbitý, samá modřina, a ještě to s ním mlátilo, dva chlapi ho museli držet. Doktor si nevěděl rady, řekl, že to není od polena ani od nože a že ho nejspíš ani nikdo nezmlátil rukama. Farář, který byl podle Šándora Mirgy také komunista, otci řekl, že musel udělat nějaký velký hřích a Bůh ho za to potrestal. Od té doby to s otcem, říká Šándor Mirga, všude mlátilo, ať se vrtnul kamkoli, a přestože se nakonec obrátil k Bohu, nebylo doktora, který by ho vyléčil.

  Jak citovat abstrakt

  Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ed. “Po židoch cigáni.” Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945.: I. díl (1939–srpen 1944). 1. Praha: Triáda, 2005, 819-824 (ces), 825-830 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny, https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/sandor-mirga (cit. 21.11.2024)

• Vznik svědectví

  Rozhovor s Šándorem Mirgou proběhl na jaře 1987 v Tachově ve společnosti jeho přítele Luboše Horvátha,[1] který se do vyprávění zapojil. Kromě války se rozhovor týká témat jako očarování, kovářské řemeslo či víra v Boha, jež podle editorky jednak osvětlují názory zúčastněných zakotvené v tradiční kultuře, jednak u nich rezonují silněji než téma války. Rozhovor byl mírně zkrácen.

  • [1] Viz jeho svědectví v databázi.

• Kde najdete toto svědectví

  Milena Hübschmannová (ed.): „Po židoch cigáni.“ Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945