Viktor Samko

• Abstrakt svědectví

  Za války

  Viktor Samko si vybavuje, že rodičům vzkázali, aby mu přinesli jídlo na cestu;[1] v jedenáct hodin odjeli z nádraží v Jelšavě vlakem do obce Plešivec, odtamtud do Šafárikova (od roku 1992 Tornaľa) a do Miškolce (maď. Miskolc, slov. Miškovec), kde byl dva dny zavřený v kasárnách. Z Miškolce je odvezli do Budapešti a nakonec do Komárna, kde strávil asi dva a půl měsíce v pevnosti Csillag Bőrtényi.[2] Popisuje, že se dole [v pevnosti] brodili po kolena v blátě a nad nimi chodila stráž. Poté je Maďaři naložili do nákladních vagonů a odvezli je do koncentračního tábora Dachau. Samko popisuje otřesné podmínky transportu, kdy neměli co jíst ani pít a museli vykonávat potřebu ve vagonu u dveří. Pil vlastní moč. Když na jedné zastávce prosili o vodu, jakýsi Němec jim hodil na zamřížované okno sníh; Samko vzpomíná, že mu to alespoň na chvíli zahnalo žízeň. Při příjezdu do Dachau pršelo, a když je vyhnali z vagonů, ze všeho nejdřív pili vodu z louží. Němec, který uměl česky a slovensky, je uklidňoval, že v přijímací budově je čeká dobrá večeře a čaj, ale místo toho jim oholili hlavy a ochlupení a museli se vykoupat v sudu s ledovou vodou. Samko dostal pruhovaný vězeňský oblek s číslem a s nápisem PZ jako partyzán na zádech.

  K jídlu dostali řídkou polévku a jeden bochník chleba pro patnáct mužů. Zatímco první den si směli přispat do osmi, od druhého dne byl budíček v pět ráno a chodili přibližně dva kilometry pěšky pracovat do letecké továrny. Samko vzpomíná, že při práci se nesměli zastavit, jinak je okamžitě zbili nebo rovnou zabili. Jednoho staršího Žida, který nepracoval, udeřil Němec pažbou do hlavy a na místě ho zabil. Samko leknutím omdlel, ale kamarádi Dongo a Edo ho zvedli a podpírali. Pro tělo mrtvého pak přijela kára a odvezli ho do krematoria.

  Samko popisuje ještě jednu situaci, kdy ho zachránila pomoc Romů z Košic. Jak říká, vyráběl letadlové součástky, takzvané špáringy,[3] ale byl unavený a nemocný, a tak přestal pracovat a odpočíval. Nevšiml si, že je za ním dozorce, a dostal zezadu ránu pažbou do hlavy. Z pocitu marnosti a deziluze se chtěl na odcházejícího dozorce vrhnout a zabít ho, i kdyby měl sám zemřít, ale ostatní ho zadrželi.

  Hlad byl tak hrozný, že prohledávali kapsy mrtvým, zda v nich nemají něco k jídlu. U jednoho nebožtíka našel Samko v kapse tři nebo čtyři slupky od brambor. Nebyly dobré, vyplivl je, ale aspoň šťávu z nich polkl, aby zahnal hlad.

  • [1] Datum není upřesněno.
  • [2] Fort Csillag neboli Hvězdná pevnost je součástí Dunajského předmostí, jež spolu s dalšími 45 objekty tvoří komárenský pevnostní systém.
  • [3] Pravděpodobně Sprengringe – pojistné kroužky nebo také Segerovy kroužky.

  Jak citovat abstrakt

  Abstrakt svědectví z: VAGAČOVÁ Ingrid, FOTTA Martin eds. Rómovia a druhá svetová vojna, Čítanka. Bratislava: Nadácia Milana Šimečku, 2006, 125-126 (slk), 133-135 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny, https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/viktor-samko (cit. 21.11.2024)

• Vznik svědectví

  Rozhovor s Viktorem Samkem byl pořízen koncem 90. let v rámci projektu Nadace Milana Šimečky nazvaného Osudy tých, ktorí prežili holokaust. Proběhl ve slovenštině a byl zaznamenán na kameru. Jeho zápis je krácen, mírně redigován a otištěn vedle slovenského originálu i v překladu do romštiny.

• Kde najdete toto svědectví

  Martin Fotta, Ingrid Vagačová (eds): Rómovia a druhá svetová vojna. Čítanka